Mendelova interaktivní škola genetiky

Junior Mendel Forum

8.–12. června 2015

Brno

Tribun EU

2015

Junior Mendel Forum je součástí projektu Mendelova interak-tivní škola genetiky: CZ.1.07/2.3.00/45.0037. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoč-tem České republiky.

Organizace Junior Mendel Forum, návrh témat, edice sborníku

PhDr. Anna Matalová

Prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D.

matalova@iach.cz

www.mendel-brno.cz

This edition © Tribun EU, 2015

ISBN 978-80-263-0956-7

Obsah

Program

Geny a buňky – od proliferace po apoptózu

Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc.

Geny ve zdraví a nemoci – prenatální diagnostika

MUDr. Radan Doubek

Proč a jak vznikají nádory – veterinární diagnostika

Prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc.

Co prozradí krev – humánní diagnostika

RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.

Život, smrt a nesmrtelnost buněk – příběhy rakoviny

Prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.

Junior Mendel Forum v Centru Mendelianum

Mgr. Bc. Eva Janečková

Motivační výstavy v Centru Mendelianum

Anna Matalová

Mendelova interaktivní škola

Anna Matalová

Program

8. 6. 2015, pondělí

13–15 h

Geny a buňky – od proliferace po apoptózu

(Gymnázium Tišnov) – diskusní program (workshop)

Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (Lékařská fakulta MU Brno)

9. 6. 2015, úterý

10–12 h

Jak fungují geny

(Centrum Mendelianum) – interaktivní program v laboratořích

Mgr. Bc. Eva Janečková (Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v. v. i.)

Geny ve zdraví a nemoci – prenatální diagnostika

(Gymnázium BIGY) – diskusní program (workshop)

MUDr. Radan Doubek (Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Znojmo) 

10. 6. 2015, středa

10–12 h

Genetika hrou

(Centrum Mendelianum) – interaktivní program pro začátečníky i pokročilé

Mgr. Bc. Eva Janečková (Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v. v. i.)

Proč a jak vznikají nádory – veterinární diagnostika

(SŠ Boskovice) – diskusní program (workshop)

Prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc. (Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno)

15–17 h

Genetika z očí do očí

(Centrum Mendelianum) – nová výstava připravená ve spolupráci se studenty, soutěž, interaktivní program 

11. 6. 2015, čtvrtek

10–12 h

Jak fungují buňky

(Centrum Mendelianum) – interaktivní program v laboratořích

Mgr. Bc. Eva Janečková (Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v. v. i.)

Co prozradí krev – humánní diagnostika

(Gymnázium Kpt. Jaroše) – diskusní program (workshop)

RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D. (Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno)

 12. 6. 2015, pátek

10–12 h

Život, smrt a nesmrtelnost buněk – příběhy rakoviny

(SPŠCH Brno) – diskusní program (workshop)

Prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (Přírodovědecká fakulta MU Brno)

15–17 h

Mendelovo brněnské vědecké kolegium

(Centrum Mendelianum) – nová motivační výstava

Geny a buňky – od proliferace po apoptózu

Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (Lékařská fakulta MU Brno)

Test znalostí

1. Zopakujte si klíčové pojmy: kancerogeneze; nádorová (onkogenní) transformace; buněčná diferenciace; signální dráha; onkogeny a nádorové supresory; buněčné dělení a bod restrikce; apoptóza; telomery a telomeráza; nádorová angiogeneze; metastázování; genetická nestabilita.

2. Rozdělte proteiny, které se účastní regulace bodu restrikce, na onkogeny a nádorové supresory.

3. Zopakujte si klíčové pojmy: lymfocyty; protilátky – imuno-globuliny; chromozomové translokace; V(D)J rekombinace a somatické hypermutace; zárodečné centrum.

4. Které klíčové procesy, jež jsou součástí zrání B lymfocytů, probíhají v zárodečném centru? Jak to souvisí s vývojem lymfomů?

Geny ve zdraví a nemoci – prenatální diagnostika

MUDr. Radan Doubek (Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Znojmo)

Prenatální diagnostika

• Soubor vyšetření – neinvazivní, invazivní.
• Cíl: detekce vrozených vývojových vad a chromozomálních aberací plodu.

Ultrazvuk

• Podélné mechanické vlnění, frekvence 20 kHz – 10 GHz.
• 1972: komise UZ diagnostiky.
• Mohutný rozvoj od konce 80. a počátku 90. let.
• Přístroj: sonda, elektronická jednotka s ovládacím panelem, zobrazovací jednotka, záznamové zařízení.

Výsledný obraz: 2D, 3D, 4D (v čase)

• Princip: průchod tkáněmi, různá prostředí, jejich rozhraní.
• Přístup: abdominální (hlubší dosah), vaginální (vyšší rozlišení).

• Kvalita vyšetření – faktory: vyšetřující, přístroj, metodika, čas, pacientka (obezita, močový měchýř…), plod (pohyby, uložení), plodová voda, vícečetná gravidita.

I. screening – prvotrimestrální: 11.–13+6. týden.

Datace gravidity – určení termínu CRL (temeno-kostrč 8–10. t.), vitalita.

II. screening – druhotrimestrální: 20.–22. týden.

III. screening – třetí trimestr: 30.–32. t. g.

I. screening

Známky VVV (vrozených vývojových vad):

– přímé,

– nepřímé (šíjové projasnění NT, nosní kost NB…).

II. screening

Počet plodů.

Biometrie plodu (symetričnost).

Vitalita plodu (ASP, pohyby).

VVV plodu:

– přímé,

– nepřímé (postavení prstů, uložení uší…).

80% záchytnost.

Superkonziliární vyšetření: 90% záchytnost.

ECHO srdce plodu (kardiolog): dle dostupnosti všem nebo výběrově.

Placenta – lokalizace, vzhled, množství plodové vody.

II. screening, ultrazvuk 

III. screening

Počet plodů. Biometrie plodu (symetričnost).

Vitalita plodu (ASP, pohyby). Poloha plodu, postavení.

VVV plodu.

Placenta – lokalizace, vzhled, množství plodové vody.

Biometrie. Bioparametry (II.–III. trimestr).

BPD + HC + AC + FL: hmotnostní odhad (hlavička, břicho,

stehenní kost): gestační stáří.

Symetričnost – proporcionalita (růstová retardace).

Obvod hlavy, délka femuru

Screening chromozomálních aberací

Prvotrimestrální kombinovaný (kontingenční) test

Druhotrimestrální test – triple test

Invazivní prenatální diagnostika

Vyšetření karyotypu (chromozomální výbavy):

• pozitivní prvo- nebo druhotrimestrální screening,
• UZ nález patologie,
• anamnéza,
• anxiozita matky,
• (věk),
• infekce – toxoplazmóza, cytomegalovirus,
• infekce v děloze,
• alloimunizace (Rh nesoulad).

Amniocentéza

Biopsie choriových klků (odběr z placentární tkáně)

Kordocentéza (odběr krve z pupečníku)

Proč a jak vznikají nádory – veterinární diagnostika

Prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc. (Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno)

Test znalostí

1. Nádory, které rostou omezeně a nešíří se do dalších míst, se označují jako:

1. solidní,
2. maligní,
3. benigní,
4. validní.

2. Šíření nádorových buněk z místa vzniku do dalších tkání se označuje jako:

1. anastamózy,
2. diapedéza,
3. metastáze,
4. hemostáze.

3. Specifické látky produkované nádory, které se dostávají do tělních tekutin, kde je lze stanovit, se označují jako:

1. nádorová ložiska,
2. nádorové sekrety,
3. nádorové markery,
4. nádorové tumory.

4. Stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání, ale nejedná se o nádor, se označuje jako:

• hypertrofie,
• hyperalgezie,
• hypertonie,
• hyperplazie.

5. Nejvíce nádorů u psů se týká:

• mléčné žlázy,
• kostí,
• kůže,
• střeva.

6. Hayflickův limit se týká:

• maximální dávky záření při radioterapii,
• maximální koncentrace cytostatik při chemoterapii,
• maximálního počtu dělení dané buňky,
• maximálního přežití pacienta s daným tumorem.

7. Gen, jehož produkt (protein) se podílí na buněčném dělení a má souvislost s nádorovými změnami, se označuje jako:

• promotor,
• protogen,
• protoonkogen,
• onkotumorogen.

8. Tvorba nových cév pro zajištění živin při růstu nádoru se označuje jako:

• neoplazie,
• termogeneze,
• angiogeneze,
• histogeneze.

9. Zahnízdění buněk uvolněných z původního nádoru v dalších tkáních se označuje jako:

• pleurace,
• infiltrace,
• nidace,
• laminace.

Co prozradí krev – humánní diagnostika

RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D. (Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno)

Hematologie

je vědní obor, který se zabývá studiem:

– krve a jejích složek, a to především studiem morfologie, kvantity a funkce krevních elementů a krevního srážení,

• krvetvorných orgánů,
• nemocemi krve.

Krev

je viskózní kapalina, která se skládá z tekuté složky – plazmy a krevních elementů.

Plazma: je tvořena z 90 % vodou, asi 9 % tvoří organické látky (plazmatické bílkoviny, enzymy, hormony, glukóza atd.) a 1% anorganické soli.

Krevní elementy: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty), krevní destičky (trombocyt)

Krevní obraz (KO)

je základní vyšetření krve, které nám poskytuje kvantitativní informace o krevních buňkách červené a bílé řady a krevních destičkách.

Parametry krevního obrazu:

• počet erytrocytů (RBC, ery),
• hemoglobinu (HBG, hb),
• hematokrit (HCT),
• střední objem erytrocytu (MCV),
• střední koncentrace hb v erytrocytu (MCHC),
• střední množství hb v erytrocytu (MHC),
• distribuční šíře erytrocytů (RDW),
• počet retikulocytů (RET),
• počet leukocytů (WBC, leu) + diferenciální rozpočet,
• počet trombocytů (PLT).

Erytrocyty (RBC, ery):

• normální hodnoty (dospělí):

♀ 4,0–5,2 × 1012/l,

♂ 4,5–5,9 × 1012/l.

• erytropoesa (2,4 mil/s).
• životnost 100–120 dní.
• staré a poškozené krvinky jsou fagocytovány buňkami retikuloendoteliálního systému,
• hlavní funkce: přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic.

Hemoglobin (HBG, hb):

• normální hodnoty (dospělí):

♂ 135–175 g/l,

♀ 120–160 g/l,

• hb je kompaktní globulární bílkovina složená ze 4 podjednotek tvořených polypeptidovým řetězcem s navázanou prostetickou skupinou hemu,
• hem je cyklický tetrapyrrol obsahující v centru dvojmocný atom železa.

Hematokrit (HCT, ht):

• normální hodnoty (dospělí):

♂ 0,41–0,53,

♀ 0,36–0,46,

• je poměr objemu erytrocytů k objemu celé krve,
• dříve se stanovoval centrifugací nesrážlivé krve v kapiláře,
• nyní se stanovuje výpočtem: HCT = RBC × MCV,
• je pomocným ukazatelem „zahuštění“ krevního oběhu, např. u dehydrovaných pacientů bývá zvýšený.

Trombocyty (PLT):

• normální hodnoty (dospělí 31 let):

♂ 140–336 × 109/l,

♀ 154–386 × 109/l,

• bezjaderné fragmenty megakaryocytu,
• velikost 2–4 μm,
• životnost 5–9 dní,
• hrají velmi důležitou roli v procesu hemostázy,
• vytváří primární krevní zátku (trombus), jež se po zpevnění fibrinovými vlákny mění na definitivní.

Leukocyty (WBC, leu):

• normální hodnoty (dospělí):
• 4,5–11 × 109/l,
• buňky imunitního systému zajišťující obranyschopnost or-ganismu,
• 5 různých typů – vyšetření „diferenciálu“,
• celkový počet je často indikátorem nemoci.

Diferenciální rozpočet leukocytů

Základní subpopulace bílých krvinek:

• neutrofilní granulocyty: segmenty, tyčky,
• basofilní granulocyty,
• eosinofilní granulocyty,
• lymfocyty: T-lymfocyty, B-lymfocyty,
• monocyty.

Výsledkový list

Praktický úkol

Roztřiďte obrázky bílých krvinek na:

• neutrofily,
• eozinofily,
• bazofily,
• lymfocyty,
• monocyty.

Spočtěte a zapište finální výsledek.

Biochemická analýza

• Ionty (Na, K, Cl, Ca, Mg, Pi).
• Ledvinové funkce (kreatinin, kys. močová, močovina).
• Jaterní funkce (jaterní transaminázy – GMT, AST, ALT).
• Metabolismus glukózy (glukózy, glykovaný Hb).
• Zánětlivé parametry (CRP, prokalcitonin).
• Lipidy (triacylglyceroly, cholesterol).
• Metabolismus železa (Fe, feritin, transferin, vaz. kapacita).
• Proteiny, imunoglobuliny (celková bílkovina, albumin, IgG, IgM, IgA).
• Ukazatele srdečního poškození (troponiny, NT-proBNT).
• Nádorové markery.

Praktický úkol

Určení krevní skupiny z ID karty.

Život, smrt a nesmrtelnost buněk – příběhy rakoviny

Prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (Přírodovědecká fakulta, MU Brno)

Junior Mendel Forum v Centru Mendelianum

Mgr. Bc. Eva Janečková (Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v.v.i.)

Junior Mendel Forum v Centru Mendelianum je zaměřeno na tři témata: jak fungují geny, jak fungují buňky a genetika hrou.

Cílem je interaktivní seznámení s mikrosvětem našeho organismu na úrovni molekul, chromozomů, buněk a tkání a představení těchto témat populárně-vědeckou formou.

Program je určen pro malé skupiny studentů, protože je kladen důraz na individuální přístup a hands-on experience, kdy se každý účastník stává badatelem.

Témata zahrnují tyto segmenty:

Jak fungují geny:

• izolace DNA,
• gelová elektroforéza,
• real-time PCR.

Jak fungují buňky:

• odběr buněk,
• pozorování živých buněk,
• hodnocení fluorescenčně značených buněk,
• krevní buňky na trvalých preparátech.

Genetika hrou:

• modelování Mendelových principů,
• simulace genové exprese,
• stanovení diagnózy pacienta.

Motivační výstavy v Centru Mendelianum

Anna Matalová

V letošním roce uplynulo 150 let od Mendelovy dnes světoznámé přednášky o hybridech hrachu v Brně, od které se začíná psát historie genetiky.

Jak vidíme Mendela dnes

Johann Mendel byl jediným synem sedláka Antona Mendela a jeho ženy Rosiny, který měl podle tradice převzít po svém otci zemědělskou usedlost. Již na vesnické škole v rodných Hynčicích byl Mendel dobrým studentem, takže ho učitelé vyslali na další studia do krajské hlavní školy v Lipníku, odkud zamířil na gymnázium do Opavy. V Opavě získal osvědčení pro soukromé učitele pro doučování slabších spolužáků. Pedagogický talent zdědil zřejmě po svém strýci z matčiny strany, který vyučoval jako dobrovolník děti v Hynčicích v době, kdy tam ještě nebyla škola. Na gymnáziu se u Mendela projevila psychosomatická porucha, která mu později ve vypjatých situacích několikrát zkomplikovala život. Během svých univerzitních studií na Filozofickém studijním ústavu v Olomouci nenašel uplatnění pro soukromé doučování. Jeho organismus neunesl finanční zátěž, kterou jeho rodina vyřešila převodem statku na Mendelovu starší sestru Veroniku a finančním vyrovnáním Johannovi a jeho mladší sestře Terezii, která finančně podpořila bratra částí svého věna, aby mohl svá studia dokončit.

Východiskem z finančně neutěšených poměrů se pro Mendela jevil vstup do kláštera. V jedenadvaceti letech Mendel přišel do kláštera augustiniánů na Starém Brně. Po studiu teologie byl vysvěcen na kněze.

Pastorační službu nezvládal a ze zdravotních důvodů jí byl zproštěn. Mendel stále směřoval ke svému vysněnému povolání učitele a toužil se živit vlastní prací.

Jeho suplentura na znojemském gymnáziu a na technickém učilišti v Brně ho ve správnosti jeho volby utvrdila. Pochvalné uznání mu otevřelo možnost výuky přírodovědy a fyziky na nově vznikající státní vyšší reálce v Brně. Na této škole vyučovali někteří pokrokoví vysokoškolští profesoři, kteří byli za své postoje v turbulentním roce 1848 nuceni rezignovat na své univerzitní kariéry. Představy o svobodě vyjádřil i Mendel a později jako opat volil Liberální stranu. Se svou opatskou funkcí se složitě sžíval, připadala mu cizí, ale zvládnutelná, což se nakonec nepotvrdilo. Jako opat se musel vzdát svého výzkumu i výuky.

Jeho věhlas pramení z jeho činnosti v Hospodářské společnosti, tehdy označované jako moravská vědecká akademie, kde získal inspiraci ke svým pokusům o hybridy rostlin. Po dvouleté přípravě následovalo osm let intenzivního výzkumu, diagnostiky a vyhodnocování. Mendel musel překonat skutečnost, že v jeho době se vědělo málo o buněčném jádře a oplození. Do objevu struktury DNA zbývalo 100 let.

V roce 1865 zveřejnil Mendel výsledky svých experimentů s hrachem formou přednášky pro Přírodozkumný spolek (dceřiná společnost Hospodářské společnosti). O rok později vyšla jeho práce v časopise Přírodozkumného spolku. „Pokusy s hybridy rostlin“ se staly základem vědního oboru genetika a výsledky Mendelova výzkumu jsou platné dodnes.

Kromě předchozího výčtu aktivit a funkcí byl Mendel také včelařem, sadařem, organizátorem řady výstav (např. květin) nebo recenzentem. Své výsledky pokusů s hrachem se navíc snažil prokázat u dalších rostlin, počet rodů, kterými se nějak zabýval, čítá desítky.

Pokud chcete vědět více, navštivte Centrum Mendelianum Moravského zemského muzea, kde pro vás Mendelova interaktivní škola genetiky připravila vzdělávací výstavy. Provedou vás tím, kdo Mendel byl a co vlastně objevil. Současně vstoupíte do autentických prostor, kde se Mendelova vědecká společnost scházela a kde Mendel našel inspiraci pro svoji odbornou práci. Dnešní Moravské zemské muzeum je přímým pokračovatelem muzea Hospodářské společnosti, a navíc první muzeum na světě, které do svého výzkumného programu zařadilo genetiku.

Mendelianum, otevřené jako památník a muzeum J. G. Mendela, letos slaví 50 let kontinuální činnosti v oblasti výzkumu, rozvoje a propagace Mendelova vědeckého a kulturního odkazu. J. G. Mendel byl mnohostrannou osobností, světového uznání ale získal jako vědec. Mendelova odborná činnost je spojena s tehdejší Společností pro podporu orby, přírodních věd a vlastivědy (zkráceně Hospodářská společnost). Tato společnost je nazývána moravskou vědeckou akademií 19. století. Mendel byl dlouholetým členem Hospodářské společnosti a také jejím funkcionářem. Důležitá je skutečnost, že Hospodářská společnost je mateřskou organizací Přírodozkumného spolku, který vznikl v roce 1861. O čtyři roky později přednesl Mendel na dvou z jeho měsíčních zasedání výsledky své práce, které se staly základem genetiky.

Mendel použil na svou dobu zcela unikátní vědecké přístupy, které jsou srovnatelné s dnešními. Byl v aktivním kontaktu s celou řadou známých i méně známých osobností.

Pojďme si představit alespoň desatero z těch, které bychom mohli zařadit do Mendelova vědeckého kolegia.

Pavel Olexík

Ředitel nemocnice u sv. Anny, který přivedl Mendela do Hospodářské společnosti. Olexík také získal Mendela pro meteorologická měření, která Mendel průkopnicky vyhodnocoval statistickými metodami.

František Diebl

Kustod Františkova (dnes Moravského zemského) muzea, od kterého Mendel získal důležitou kvalifikaci pro přijetí do Hospodářské společnosti. Diebl vyučoval zemědělství na brněnském Filozofickém studijním ústavu a Mendel u něj skládal zkoušky.

Jan Tvrdý

Významný šlechtitel rostlin, zejména verben a fuchsií, člen Ovocnářskovinařské a zahradnické sekce Hospodářské společnosti. Nové odrůdy zveřejňoval v zahraničních specializovaných časopisech. Jednu z nových fuchsií nazval na počest svého kolegy prelát Mendel.

František Molisch

Významný brněnský zahradník, kterého Mendel navštěvoval v jeho zahradě na Nových sadech. Molische a Mendela pojil především zájem o šlechtění ovocných stromů a révy vinné. Mendel nabízel ovocné stromky na výstavách Hospodářské společnosti a ročně údajně pěstoval až 500 semenáčků peckovic.

Alexander Zawadski

Fyzik a botanik, který vedl nově založený Přírodozkumný spolek. Jeho členové byli především vzdělanci, bez ohledu na společenské postavení. Na rozdíl od mateřské Hospodářské společnosti byl výzkum spolku méně zaměřen na hospodářské účely.

Matouš Klácel

S Mendelem se seznámil v augustiniánském klášteře a společně působili v Přírodozkumném spolku a liberálních kruzích. Po emigraci do USA vzpomínal Klácel na Mendela jako na svého „svobodomyslného přítele“. Klácel byl velkým propagátorem darwinismu.

Karel Theimer

Botanik a člen výboru Přírodozkumného spolku, který předsedal Mendelově přednášce v roce 1865.

Gustav Niessl

Profesor, který se zasloužil o vydání Mendelovy práce tiskem (v roce 1866 v časopise Přírodozkumného spolku). Jinak by se o Mendelově objevu ve světě stěží vědělo.

Alexander Makowský

Studoval vznik hybridů podobně jako Mendel. Za zmínku stojí, že měl přednášku o darwinismu na zasedání Přírodozkumného spolku, která předcházela Mendelově přednášce.

Johann Nave

Mendelův přítel ze studií ve Vídni. Odborně se zabýval oplozením u řas.

Mendelova interaktivní škola genetiky zpracovala v rámci svých motivačních výstav také téma Mendelovo brněnské vědecké kolegium. Přijďte se na výstavu instalovanou v návštěvnickém centru Mendelianum podívat a dozvědět se více!

Mendelova interaktivní škola

Pro popularizaci a šíření výsledků VaV je ideální provázanost aspektů vědce, učitele a studenta a jejich interakce, vědec by měl svoji problematiku nejenom důkladně znát, ale také ji dokázat vysvětlit na různých úrovních a měl by mít neustálý zájem o sebevzdělávání.

Mendel v rámci své mnohostranné činnosti působil jako učitel, svou školu však nikdy nezaložil. Zřejmě také proto, že uznání své práce se během svého života nedočkal.

Současná Mendelova škola využívá motivačního aspektu JGM a jeho odkazu pro splnění celkové koncepce založené na několika hlavních směrech projektu Mendelovy interaktivní školy genetiky (CZ.1.07/2.3.00/45.0037).

Mendelova mobilní škola (MMŠ)

Mendelova mobilní škola nabízí cestu vědy ke studentům. Mendelova mobilní škola představuje unikátní projekt pěti mobilních laboratoří, které umožní vstup vědy a výzkumu do středních škol, ve kterých se většinou formuje zájem o VaV. Mobilní laboratoře v roce 2014/2015 nabízejí cyklus na téma „Jak funguje…“, který zahrnuje:

• vzdělávací programy – moduly,
• vzdělávací materiály a učební texty,
• konzultace a stáže na SŠ.

Mendelova vědecko-výzkumná škola (MVŠ)

Mendelova vědecko-výzkumná škola zve studenty k zapojení přímo do vědecké činnosti. Mendelova vědecko-výzkumná škola je již fungujícím projektem založeným na hands-on experience studentů přímo na pracovištích vědy a výzkumu. Aktivity jsou realizovány pod hlavičkou Věda v akci.

V jarním semestru je k výročí Dne DNA nabízen cyklus Odpoledne s DNA, v podzimním u příležitosti udělování Nobelových cen cyklus Nobelovská výročí.

• Věda v akci: Odpoledne s DNA.
• Věda v akci: Nobelovská výročí.
• Stáže na pracovištích VaV.

Mendelova popularizační škola (MPŠ)

Mendelova popularizační škola se zaměřuje na diskusní fóra pro experty, učitele, studenty i širokou veřejnost. Organizuje každoroční cyklus populárně-vědeckých konferencí Mendel Forum a připravuje motivační výstavy. Součástí aktivit jsou diskuse u kulatého stolu s našimi i zahraničními experty a studenty. V roce 2014/2015 je tato činnost rozšířena o Junior Mendel Forum.

• Mendel Forum.
• Round Table Discussions.
• Motivační výstavy.

Mendelova letní škola (MLŠ)

Mendelova letní škola je novinkou, která umožňuje zábavné vzdělávání i během prázdnin s využitím zázemí Mendelova rodného domu a návštěvnického centra Mendelianum – atraktivní svět genetiky. Využívá také laboratorního vybavení MMŠ, které není SŠ přes prázdniny využíváno, a je tak nabídnuto dalším zájemcům.

• Prázdniny s vědou pro zájemce o VaV.
• Prázdninová škola – moduly mobilní školy.
• Mendelův vzdělávací víkend.

Mendelova škola World Wide + Web (MWŠ)

• Distanční forma prostřednictvím e-learningu.
• Vytváření funkčních sítí spolupracujících institucí.
• Uvedení školy do mezinárodního kontextu.